Ahoj Přátelé
Měl jsem půjčenou knížku – Posvátná krajina Eseje o místech, silách a dracích od Václava Cílka
Posvátná krajina Eseje o místech, silách a dracích
A jelikož začínám “smrdět korunou” a navíc moje knihovny praskají ve švech pod náporem knížek takže šance v okamžiku potřeby najít požadovaný kýžený titul se začíná rovnat nule.. Jsem místo seriózního nákupu dalšího Cílka pořídil jenom stručný výpisek.
Nicméně věřím, že by tento výpisek mohl někoho zaujmout až k nákupu některé z Cílkových knížek a to by můj tržní hříšek mohlo vyvážit..
Cílkových knížek mám nicméně plnou knihovnu a tituly “Borgesův svět”, “Krajiny domova” a vůbec všechno o krajině, podzemí a o trpaslících, patří mezi moje nejmilejší..
Taky bych se panu Cílkovi rád omluvil za to že jsem se při výpiscích s textem moc nemazlil a vypsal jsem to zkrátka tak “jak to do mně lezlo”.
Poušť ani obsáhlé odstavce o Jeruzalému se do mého výpisku vůbec nedostaly, protože to prostě necítím. Už jako dítě při náboženství jsem si celou realitu svaté země Nového zákona představoval jako příběhy ve stylu pásli ovce valaši a Jeruzalém se v mých představách podobal spíše než pouštním výjevům ala Lawrence z Arábie – dobře známému skanzenu v Rožnově..
V našem k orientu přikloněném Moravském úvalu je za nejparnějšího letního večera – když se mučený člověk koupe v potu a komáři mají žně – snad i možno vycítit, že to nejorientálnější co se kdy prohnalo naší krajinou se egyptským výjevům nepodobá..
Hodně mě v knížce zaujala pasáž o Danielu Landovi, a to je snad všechno co bych k této zajímavé knížce chtěl dodat..