Spirála sdílení

Sebrané spisy
v šuplíku spí si.
Utkané ze snů

(nikdy však krimi)
vrší se tady rýmy.
Až jednou zesnu

na těžkou chorobu
chci svoje zápisky
dál držet za pysky.

Vzít si je do hrobu..

Pod povrchem se ukrývá
mnohdy ta pravá podoba.
To výhodné je pro oba

v tom jednom balení.
Navenek čistý, bez předsudků
že není vidět přes tu slupku

– uvnitř tvor bahenní.
Ješitný bývá chorobně.
Za obdiv pro svou kadibudku

– dá ruku do ohně..

Spadl jsem z višně.
Poznávám pole, hřiště
plot i svou zahradu

však luštím záhadu.
Přec ten, kdo z výšky sletí
a leží v trávě, ví

že moh by věnovat se pletí.
Či dloubat prstem v nose.
Být z toho na větvi

je vracet zase zpátky
co dřív už stalo se.
A šourat se zadními vrátky

zpět po časové ose..

Za tu stokorunu
přijdeš do nebe.
Tam peníze si neber.

Totiž ten bez domova
už ti to domlouvá
se svatým Petrem.

On je s ním jedna ruka.
Stejně tak s větrem.
A přec není náfuka

– žije tu pod mostem.
Vždy dlouho do noci
toulá se po hvězdách.

Netouží po moci.
Víc je mu hvězdný prach..